První věcí, kterou si většina lidí uvědomí s přicházejícím věkem je to, jak těžké je vzpamatovat se a zregenerovat po náročném tréninku.
Tento jev je naprosto přirozený jak u lidí, tak u všech živočichů na zemi. Tělo jako takové není uzpůsobeno, aby žilo věky, určitě ne tak dlouho jak tomu dnes díky medicíně je. Zranění a špatná životospráva pomalu opotřebovává naše tělo do stavu, kdy se cítíme unavení a bez energie.Naštěstí pomocí různých kompenzací se dá naše tělesná stránka držet v kondici až do konce našich dní. Jde však o věc dost složitou a někdy až kontroverzní mezi běžnou populací. Jak si tedy pohlídat že děláme vše pro to abychom byly v plné síle? Jak zlepšit náš výkon?
Jedna z nejlepších kompenzací v rozumné míře, k sedavému životu, který je dnes velmi „populární“, je pohyb. Pohyb zlepšuje stav orgánů (oběhová soustava, srdce, plíce) a svalů v našem těle. Při špatném provedení potom škodí kloubům, a v nadměrné míře (což je dost vzácný úkaz) potom škodí i orgánům (svalům).Všeobecně je vypozorováno, že vrchol fyzické kondice je kolem 25. roku života a tato vrcholová forma se dá udržet až do 40. roku a v některých vytrvalostních disciplínách i mnohem déle. To nezní tak špatně ne? Na co si tedy dávat pozor a co je důležité?
JÍDLOToto jsou tři základní věci, na které bychom se měly zaměřit.
Jídlo ovlivňuje to, kolik energie budeme mít při výkonu, tímto tématem se zabývají výživový poradci, což jsou lidé, kteří studují složení jídla a individuální potřebu jedince k určitému množství jídla.Trénink ovlivňuje to, jak se zlepší, nebo zhorší naše fyzická kondice. Síla, vytrvalost, technika, obratnost atp. O trénink a tréninkový plán se stará trenér.
Kompenzace je část tréninku, kdy se snažíme jedince, sportovce, připravit co nejdříve na další tréninkovou jednotku. O kompenzaci by se měl na vrcholové úrovni starat trenér, ale jinak je ponechána na jedinci. Problém je v tom že nikdo vlastně neví jak kompenzovat, a s přibývajícím věkem je stále těžší regenerovat což často vede k ukončení sportovní zátěže a později k zdravotním problémům.
První věc, která je potřeba pochopit je to že většina lidí jí málo, a ve špatném složení. Je potřeba si tedy hlídat pravidelný příjem, přičemž se doporučuje jídlo přijímat co nejčastěji. Důležitá je však pravidelnost a určitý stereotip, na který si tělo navykne a tak může očekávat další dávku energie/paliva ve formě cukrů, tuků a bílkovin. Pokud tuto pravidelnost ve formě jídla nenaplníme, tělo začne strádat a následně se připravovat na další možné hladovění ukládáním tuku do podkoží.
Mnoho lidí je tak podvýživených a přitom obezních.Zároveň je potřeba pochopit že nestačí jíst pravidelně, ale i určité množství určitého jídla. Každé jídlo má totiž určité hodnoty cukrů, tuků a bílkovin (živin), je tedy možné že i když máme žaludek plný naše tělo hladoví, protože naše tělo je plné něčeho co nepotřebuje. Nejčastějším plnidlem, jsou různé polystirenové placky nebo pečivo, které má minimální obsah energie.
Poslední věcí, kterou bych chtěl zmínit je to, že různé období v našem životě a různí lidé potřebují různé složení potravy podle toho, v jakém jsou zápřahu. Lidé sportovně aktivnější můžou jíst všeobecné víc, zatímco lidé gaučoví nemají velkou spotřebu. Zároveň je potřeba vzít v potaz že psychická zátěž spotřebovává téměř stejnou porci energie jako fyzická zátěž. Největší spotřebu tedy dosáhnete tehdy, když zapojíte hlavu při fyzické aktivitě.Voda, voda a zas jen voda. Voda je jediný nápoj, který potřebujeme pro výkon pod 50 minut a teprve nad padesát minut začíná tělo potřebovat další minerály a soli, které potom můžeme najít v iontových nápojích. (nekupujte je, vyrobte si je v dalším článku)
Voda je důležitá pro člověka při výkonu z několika důvodů. Zaprvé pokud se potíme a nemáme dostatek vody, doslova potíme krev, nebo se nepotíme, v takovém případě dochází k přehřátí, které může vést až ke kolabsu organizmu. Ale pokud se tak nestane, stejně jsme ochuzeni o krev, kterou později musí naše tělo doplnit a tak vyplýtvá mnoho energie. Všeobecně se horkost spojená s nepocením považuje za stav nezdravý, proto se i při nemoci má pít (kvůli ochlazení organizmu).
Snažíme se spát v prostředí tichém a bez světla. Zatáhneme žaluzie a záclony. Vypneme hlučnou elektroniku.
Nejlepší poloha pro spánek je leh na zádech, tělo tak nemusí spotřebovat tolik energie na dýchání, které je ve spánku jinak povrchové. Netlačíme tak na hrudní koš a na mezižeberní svaly, které mají potom jednodušší práci (menší spotřeba energie a kyslíku).Před spánkem bychom měly být bez starostí a vše co nás trápí odložit na zítřek, protože jen tak může být zítřek produktivní. Dobrý spánek potom poznáte tak že se vám nic nezdálo, tedy přesněji řečeno, nic si nepamatujete. Jste tak pravděpodobně v hlubokém spánku.
Z genového hlediska je potom velmi výhodné chodit spát nejpozději kolem 10. hodiny večerní, kdy je spánek nejvydatnější, je největší tma a ticho.Poslední poznámkou ke spánku je snad jen to že jeden den nevyspání se dohání několik dní i týdnů, takže spěte sladce a bez potíží.
Strečing neboli protahování je další velmi důležitá forma kompenzace/regenerace po zátěži. Zjednodušeně bychom mohly říct, že při protahování dochází k natažení svalových vláken ve svalech, dochází k povolení jejich po-zátěžové ztuhlosti a zároveň dochází k uvolnění laktátu, který se při zátěži ve svalech usazuje/zůstává (jako nespotřebované palivo) a později způsobuje bolest ve svalech a zánětlivost.
Strečing je důležitý i z dlouhodobého hlediska a to kvůli správné/mu držení/postuře těla. V neposlední řadě některé neprotažené svalové partie mají tendenci se zkracovat a následně při velké zátěži se trhají, což je nevratná změna, s kterou jsme potom nuceni žít na do smrti a ani operace zcela neodstraní důsledky takového počínání.
Tato mezikloubní tekutina se však nevyplaví, pokud nemáme dostatek vody.
Aktivní regenerací po zátěži mám na mysli například strečing ale větší část tohoto pojmu tvoří aktivity, které podobně jako protahování slouží k odplavení laktátu. Nejlepší aktivní regenerací je podle mého názoru plavání, potom v závěsu například lehká chůze, či výklus. Zde však velmi záleží na formě zátěže, která regeneraci předchází. Aktivní regenerace se nejlépe provádí ihned po tréninku, má tak největší dopad na regeneraci a obnovení schopnosti svalů pracovat.
Zde bych zařadil všechny pasivní formy odpočinku včetně spánku. Nejčastěji se jedná o nějakou formu masáže, nebo sauny či kriosauny.
Závěrem bych vše předešlé shrnul do myšlenky, že pro regeneraci a dobré fungování těla je důležitá psychická a fyzická pohoda, a pokud vám něco pomáhá ať už fyzicky nebo psychicky, měly by jste zvážit zapojení této aktivity do vaší kompenzace zátěže. Neměly by jste ale nikdy zapomenout na nic z předešlého.Pokud se cítíš špatně něco s tím udělej, neseď a netrucuj.
