Tato série článků by měla pomoci pochopit sportovci, co a jak moc je pro něj jako jedinečného atleta důležité - nehledě na sport. I když upřednostňovat budu parkour a freerun, které jsou mi nejblíže.
Dříve než se vrhneme do toho, jak a co trénovat, je dobré si vysvětlit, co ovlivňuje výkon v konečném důsledku.Sportovní příprava je totiž široké téma, kam spadá nejen trénink kondice, ale i kompenzace a příprava psychologická. Také je důležité, aby tréninková jednotka byla správně složena nebo, abychom měli dostatek času na regeneraci. Abychom se neztráceli v pojmech, základním rozdělením přípravy našeho těla na výkon jsou tyto složky.
Kondiční příprava
Psychologická příprava
Technická příprava
Taktická příprava
Psychologickou přípravou myslíme to, že naše nervová soustava není negativně ovlivněna vnějšími a vnitřními vstupy. Takticky jsme připraveni, pokud víme, co a jak máme dělat při výkonu (závody, zápas atp.). S taktickou částí přitom úzce souvisí technika, která je odpovědí na nejefektivnější řešení herního či jiného úkolu. Všechny části jsou však nadále podmíněny a vzájemně na sobě závisí.
Pyramidový graf na obrázku znázorňuje důležitost složek tréninku. Na fyzické průpravě záleží veškerá technika, psychika i taktika. Vzájemně se tyto složky doplňují a ovlivňují ale důležitost zůstává následná. Pyramidu je dobré stavit odspodu, ale všechny složky bychom měly brát v potaz u každého tréninku.
I my dnes začneme stavět odspodu, ale ještě než tak učinéme, musíme si nejdříve uvědomit, co a za jakým cílem chceme trénovat.
Cíle jsou vodítkem k tomu, abychom při tréninku postupovali správným směrem. Nejdříve je tedy dobré si určit směr, kterým se chceme vydat, například vzpěrač, bodybuilder či strongmen mají naprosto odlišnou sportovní přípravu i přes to, že by se mohlo zdát, že všichni usilují o relativně totéž, tedy o velké svaly. Pokud se jedná o parkour a jeho filozofii, většinou se snažíme být nejvšestrannějšími atlety, ale i v dnešní době se často setkáváme s lidmi úzce specializovanými na určitou „parkourovu disciplínu“. Například Joseph „Hendo“ Hendersen či Tomáš „Zony“ Zonyga a jejich rychlostní příprava a styl tréniku (podobně jako v atletice), nebo na druhou stránku Ed Scott či náš Matěj Srovnal, což jsou atleti siloví a obratnostní (podobně jako je tomu v gymnastice).
Tím samozřejmě nechci říct, že tito atleti se připravují jen daným směrem. To je zhola nemožné a navíc pro atletovo tělo nezdravé. Spíše tito atleti preferují daný styl. V budoucnu ale lze předpokládat, že se toto změní a „závodníci“ budou připravováni s cílem vyhrávat soutěže, pokud tomu tak již v některých případech není.
Než ukončíme téma schopností myslím že by bylo dobré vysvětlit proč zrovna rychlost je schopností hybridní. Důvodem je to že záleží jak na svalové síle tak na koordinaci svalových vlákem pomocí centrální nervové soustavy. Navíc pokud se bavíme o akceleraci a změně směru, hraje tu důležitou roli koordinace.
Teď bychom měli chápat, proč je pro trénink tak stěžejní silová, rychlostní, vytrvalostní a koordinační složka a proč se věnovat sportovnímu tréninku. Nyní když toto chápeme, můžeme se vrhnou na to, co a jak trénovat, ale to až v dalším díle.